Pulse en una miniatura para ir a Google Books.
Cargando... Die Jagd nach der Liebe (1904)por Heinrich Mann
Ninguno Cargando...
Inscríbete en LibraryThing para averiguar si este libro te gustará. Actualmente no hay Conversaciones sobre este libro. sin reseñas | añadir una reseña
No se han encontrado descripciones de biblioteca. |
Debates activosNingunoCubiertas populares
Google Books — Cargando... GénerosSistema Decimal Melvil (DDC)833.912Literature German literature and literatures of related languages German fiction Modern period (1900-) 1900-1990 1900-1945Clasificación de la Biblioteca del CongresoValoraciónPromedio:
¿Eres tú?Conviértete en un Autor de LibraryThing. |
Relativně tuctový romantický příběh: on ji chce, ona jeho ne, někdo z nich asi bude muset umřít. Specifika: on je z bohaté měšťanské rodiny, o své materiální zajištění se nestará a vlastně je mu dost jedno, za co a proč utrácí. Koketuje s nihilismem a socialismem, touží po opravdové lásce. Zde první čtenářské zakopnutí: chce být silným skrze lásku ženy (dichotomie „silný - slabý“ je v textu velmi, velmi nadužívána, třeba je to zprostředkovaný vliv Nietzscheho filozofie, nicméně autorem nezpracovaný, jen dost povrchní). Ona je herečka, která to s divadlem myslí neuvěřitelně vážně, pro lásku k umění se stylizuje (možná transformuje) v chladnou, prakticky bezcitnou postavu, neschopnou milovat.
Nepřesný pocit divadelní hry jsem měla v průběhu celého textu; not my cup of coffee, přeromantizované, přestylizované, heroické, patetické, vznešené. Ale stále neodbytný pocit, že se vše děje téměř výhradně na povrchu. Prohřešky proti formě, kdy je myšlení postavy zprostředkováno a popsáno stejně, jako by mluvila nahlas - s ohledem na širší literární kontext pochopitelné, nicméně to jen dál přispívá k zastarávání textu.
Proč by se to mělo dnes číst? Snad jako instrument, katalyzátor napětí, jinak zde nic moc neshledávám. Posledních 100 stran - Claudovo pobývání v Itálii - naprosto otřesné.
Autor se občas pokouší upozornit na dvojznačnost motivů, více či méně hystericky předkládá jednak předpokládanou interpretaci jevu hloupoučkými maloměšťáky a zvlášť pak pohled některé z postav, která pronikla pod buržoazní morálku a vidí (Claude, Ute, Franchiniová, občas i další), ale není to přesvědčivé. Není to ani důležité, protože text je bez pravdivostního obsahu, všechno je blábolení na stejné úrovni. ( )